|
| |
|
|
Jungmannův překlad Ztraceného ráje
Janů, Karel ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá první český překlad Ztraceného ráje od Johna Miltona, který v letech 1800 až 1804 vytvořil Josef Jungmann. Základem je důkladné prozkoumání kulturní situace, ve které překlad vznikl, včetně toho, zda se do ní překlad začleňuje nebo z ní vybočuje. Jejím východiskem jsou už existující práce, které se tématem zabývaly, uvedené v bibliografii. Práce se zabývá Jungmannovým vztahem k překladům, představuje jeho překladatelský program a nastiňuje důvody, které českého jazykovědce vedly právě k přeložení Miltonova eposu. Také pojmenovává cíle, kterých Jungmann překladem chtěl dosáhnout, a zda se mu to podařilo. Práce dále popisuje recepci překladu v české literatuře a jeho význam pro literární vývoj a prozkoumá domněnky jungmannovských badatelů, že Jungmann Ztracený ráj překládal nepřímo, přes jiné jazyky. Těžiště diplomové práce leží v překladatelské analýze Jungmannova překladu a jeho detailním porovnání s originálem a polským překladem a pokusí se zjistit, jakými metodami Jungmann překládal Ztracený ráj po prozodické, stylistické a především lexikální stránce. Klíčová slova: Josef Jungmann, John Milton, české národní obrození, nepřímý překlad, neologismus,
|
|
|
Buditel, historik, apologeta Matěj Procházka (1811-1889)
Řeháková, Veronika ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce se věnuje Matěji Procházkovi (1811-1889), významné postavě náboženského a vlasteneckého života na Moravě ve druhé polovině 19. století a členovi tzv. Sušilovy družiny. Podrobný životopis je výsledkem historického bádání, v němž byl využit pramenný materiál z několika různých archivů na Moravě. Procházkův život je zde rozdělen do tří období. Dětství a studentská léta strávil postupně v rodné Brtnici, v Jihlavě a v Brně. Po vysvěcení na kněze sloužil šestnáct let v různých farnostech brněnské diecéze. Poté, bezmála čtyřicet let, žil v Brně, kde působil jako gymnaziální učitel a katecheta a angažoval se v činnosti národně buditelské, spolkové, vzdělávací a především publikační. Tato práce dále mapuje význam osobnosti Matěje Procházky z pohledu jeho současníků a následujících generací až po tu dnešní a podává celkovou charakteristiku tohoto muže. Součástí práce je nová a výrazně obohacená bibliografie tohoto spisovatele, žurnalisty, překladatele, recenzenta, básníka a autora vědeckých pojednání. Tematicky se jeho díla týkala církevní historie a hagiografie, jazykovědy, přírodních věd a filozofie, apologetiky, morálky, sociálního učení a několika dalších oborů. Všechna uvedená témata jsou analyticky a kriticky zpracována. Zajímavá je hlubší myšlenková souvislost mezi...
|
|
|
Složená adjektiva v době barokní a jejich vývoj v době národního obrození
NOVÁKOVÁ, Veronika
Tématem disertační práce jsou složená adjektiva, jejich vývoj a užívání během dvou historických období. Kompozice stojí v rámci českého jazyka na periferii slovotvorných postupů. Tento postup tvoření nových pojmenování se nejvíce rozšířil v době národního obrození, přičemž sloužil jako jeden z prostředků doplnění slovní zásoby. Autoři využívali především významovou naplněnost, ekonomičnost vyjádření i neobvyklost kompozit v textech odborných i uměleckých, prozaických i básnických. Kompozice se však začala více rozvíjet již v době barokní, kde kompozita byla využívána pro jejich sdělnou hodnotu a pro ozvláštnění textu. Základní klasifikace je převzata z monografie Česká kompozita diachronně Dušana Šlosara (1999), sekundárním textem je Tvoření slov skládáním Ivany Bozděchové (1994). Cílem práce je zachytit vývoj struktury tvoření složených adjektiv během těchto období, dále sleduje jejich výskyt, funkci a typy, jak se vyvíjely a měnily během doby barokní a doby národního obrození. Práce přispívá k analytickému zkoumání historického vývoje slovotvorné roviny jazyka, konkrétně kompozičního postupu.
|
|
| |
|
|
Národní obrození jako fenomén společnosti 19.- 20. století
Dorotíková, Lucie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Czech National Revival: The Phenomenon of the Society in the 19th/21th century. The goal of the thesis is to map crucial events from the perspective of historical-cultural context, which provoked the beginnings of the Czech National Revival in the Habsburg monarchy during the years 1750-1848. The thesis will focus on the logical result of economic, social and cultural changes in the enlightened Europe, the specific features and conditions of the national revival in Czech lands and the impact of the Habsburg monarchy. Keywords Czech National Revival, Czech lands, 19th/21th century, age of enlightenment, national identity
|
|
|
Vznik, vývoj a druhý život pověsti o Daliboru z Kozojed
Kales, Josef ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je historický i posmrtný "druhý život" vladyky Dalibora z Kozojed, v roce 1498 odsouzeného větším zemským soudem Království českého ke ztrátě hrdla za vynucené převzetí ploskovické tvrze v Litoměřickém kraji i s jeho poddanými. Text zkoumá motivy, jež k činu vedly, a na základě pramenů úřední, narativní i beletristické povahy sleduje vývoj pověsti o Daliborovi od 16. do 19. století. Těžištěm "druhého života" mýtu je období českého národního obrození a literárního romantismu, během něhož se společné zemské česko-německé dědictví legend a pověstí postupně mění v českou národní historizující tradici, využívanou mimo jiné k obraně české kulturní sféry vůči německé. Práce zkoumá vývoj společenské i ryze literární role Dalibora na pozadí popisovaného procesu.
|
|
|
Knihovna Jana Mikuláše Dobromila Arbeitera (1794-1870)
Vlasáková, Monika ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Petruželková, Alena (oponent)
Předmětem diplomové práce je vznik, vývoj a analýza knihovny jihočeského rodáka, pražského měšťana a vlastence Jana Dobromila Arbeitera (1794-1870) v kontextu dobových kulturních, společenských a politických souvislostí. Pomocí archivních pramenů a doložených proveniencí bylo možné sledovat cestu knihovny od jejího zakladatele přes knihovní fond reálného gymnázia v Táboře a následně táborského archivu až do rukou současného správce, jímž je Husitské muzeum v Táboře. Na základě studia jednotlivých exemplářů byla provedena analýza z hlediska jazykové struktury, země a místa tisku i jednotlivých tiskařů či nakladatelů reprezentovaných ve fondu. Jednoznačně dominují jazykově české knihy vydané v českých zemích, a to nejčastěji v Praze. Mezi tiskaři je nejsilněji zastoupena rodina Pospíšilů, působící především v Praze a Hradci Králové. Hlavní částí práce je obsahový rozbor Arbeiterovy knihovny, který ukazuje na rozvrstvení oborů ve fondu. Zároveň představuje díla typická pro tehdejší tiskařskou produkci nebo naopak jednotlivé knihy výjimečné dobou vzniku, obsahem či formou (například ilustračním doprovodem). Mezi četnými obory dominují krásná literatura, divadelní hry a náboženství, z vědeckých oborů je nejčastěji zastoupena historie. Nejstarším z 1 220 svazků fondu je latinský tisk Consilia montagnane...
|
|
|
Jungmannův překlad Ztraceného ráje
Janů, Karel ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá první český překlad Ztraceného ráje od Johna Miltona, který v letech 1800 až 1804 vytvořil Josef Jungmann. Práce se zabývá Jungmannovým vztahem k překladům, představuje jeho překladatelský program a nastiňuje důvody, které českého jazykovědce vedly k přeložení Miltonova eposu. Také pojmenovává cíle, kterých Jungmann překladem chtěl dosáhnout, a zda se mu to podařilo. Práce dále popisuje recepci překladu v české literatuře a jeho význam pro literární vývoj. Jejím východiskem jsou existující práce, které se podobným tématem zabývaly, uvedené v bibliografii. Těžiště diplomové práce leží v překladatelské analýze Jungmannova překladu a pokusí se zjistit, jakými metodami Jungmann překládal Ztracený ráj po prozodické, stylistické a především lexikální stránce. Při zkoumání lexikální stránky se práce zaměřuje na neologismy, které Milton v eposu použil a v této části vychází z Hunterovy práce. Tato práce z nich vybírá ty, které jsou ze Ztraceného ráje, a zkoumá, jak si Jungmann, který je považován za jednoho z největších inovátorů českého jazyka, poradil při jejich překladu. Klíčová jsou dvě hlediska: lexikální správnost převodu a potenciální inspirace originálem při tvorbě vlastních neologismů. Klíčová slova: Josef Jungmann, John Milton, české národní obrození, neologismus,
|
|
|
Jungmannův překlad Ztraceného ráje
Janů, Karel ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá první český překlad Ztraceného ráje od Johna Miltona, který v letech 1800 až 1804 vytvořil Josef Jungmann. Základem je důkladné prozkoumání kulturní situace, ve které překlad vznikl, včetně toho, zda se do ní překlad začleňuje nebo z ní vybočuje. Jejím východiskem jsou už existující práce, které se tématem zabývaly, uvedené v bibliografii. Práce se zabývá Jungmannovým vztahem k překladům, představuje jeho překladatelský program a nastiňuje důvody, které českého jazykovědce vedly právě k přeložení Miltonova eposu. Také pojmenovává cíle, kterých Jungmann překladem chtěl dosáhnout, a zda se mu to podařilo. Práce dále popisuje recepci překladu v české literatuře a jeho význam pro literární vývoj a prozkoumá domněnky jungmannovských badatelů, že Jungmann Ztracený ráj překládal nepřímo, přes jiné jazyky. Těžiště diplomové práce leží v překladatelské analýze Jungmannova překladu a jeho detailním porovnání s originálem a polským překladem a pokusí se zjistit, jakými metodami Jungmann překládal Ztracený ráj po prozodické, stylistické a především lexikální stránce. Klíčová slova: Josef Jungmann, John Milton, české národní obrození, nepřímý překlad, neologismus,
|
host ::
RSS.